Ložisko Bílina – Důl Bílina.
Takto zní oficiální název ložiska hnědého uhlí, které je aktuálně těženo Doly Bílina. Těžená hnědouhelná sloj dosahuje mocnosti od 15 do 45 m. Aby bylo možno uhlí získat povrchovým způsobem, je potřeba na každou vytěženou tunu uhlí vytěžit 5,6 krychlových metrů skrývky – jílu a písku. Vysoké náklady na skrývku nadložních zemin kompenzuje vysoká kvalita uhlí ve sloji. V podloží uhelné sloje místy těžba a geologický průzkum narazí na nesouvislou vrstvu sopečných hornin (střezovské souvrství), nad kterými jsou uloženy jejich zvětraliny, vzniklé v subtropickém klimatu v období před 40-22 miliony let. Průměrně 100 m skrývky nad uhelnou slojí je tvořeno velmi pestrým komplexem usazenin říční delty – významným paleontologickým nalezištěm. Spolu s uhelnou slojí tvoří tzv. holešické vrstvy mosteckého souvrství. Na nich je uloženo až 200 m jezerních jílů libkovických vrstev a v nejsevernější části dolu Bílina celý profil korunuje vrstva uhelných jílů zvaná lomská sloj, která je součástí lomských vrstev. Geologickou stavbu ložiska komplikuje velmi pestře tvarované podloží, tvořené sopečnými vršky a několik tektonických zlomů, které člení ložisko na rozdílné výškové úrovně. Uhelná sloj za hranicemi ložiska na sever a na západ nepřerušeně pokračuje do větších hloubek, směrem na východ byla převážně vytěžena a dnes je nahrazena tělesy výsypek skrývkových zemin.
Víceméně administrativně vyčleněné Bílinské ložisko hnědého uhlí je malou součástí souvislé uhelné sloje miocenního stáří (18-20 milionů let), která vznikla během vyplňování mostecké pánve usazeninami. Samotná mostecká pánev je spolu s dalšími sedimentárními pánvemi severozápadních Čech – chebskou, sokolovskou a žitavskou a také spolu se sopečnými útvary Českého středohoří a Doupovských hor součástí evropsky významné geologické struktury – oháreckého riftu (nebo též příkopové propadliny). Předzvěstí vzniku riftu byla v naší oblasti před cca 40-25 miliony let vrcholící sopečná činnost, na kterou bezprostředně navázala tektonická aktivita spojená s prosedáním rozsáhlých oblastí – dnešních pánví. Vznik tektonických pohybů je přisuzován alpínskému horotvornému procesu, který na naši oblast takto zprostředkovaně přenesl tlakové působení k severu se posunující africké kontinentální desky. Hlavní etapa vyplňování pánve usazeninami proběhla v období od 21 do 16 milionů let. Jílovité a písčité usazeniny přinášené řekami z jihozápadu Čech a organická hmota vytvářená v místním močále neustále kompenzovaly tektonicky způsobené prosedání dna mostecké pánve, takže ve výsledku se v některých místech pánve nakupilo až 400 m usazenin. Hlavní uhelná sloj vznikla jako jedna z prvních vrstev, proto se dnes nachází v závislosti od místa v pánvi hloubkách od 50 až do 400 m. Průměrná mocnost uhelné sloje se pohybuje kolem 30 m.
